Palohlavy
Pohled od Zábelce.
Poblíž této vesnice není žádný vodní tok. Takřka u každého domu byla studna. Měly hloubku od 15 do 20 m. Nejdříve rumpály, poté ruční pumpy.
Nemusí být každá studna kulatá.
V r. 1933 uveden do provozu vodovod. Žádné informace o vodovodu mi nikdo neposkytl. Prý zlikvidován sověty. Pomohl jsem si opět zápisem z vodní knihy.
Na místě vodojemu je kráter a zbytky betonu.
Při jednom toulání jsem zaslechl zvuk tekoucí vody. Odkud se to tady bere? Nalézám otvor v zemi. Do betonové šachty vede žebřík. V třímetrové hloubce nalézám nepoškozenou pramennou jímku. Přitéká dost silný pramen. Usazovací bazének je plný vybělených kostí od zvěře. Voda odtéká přes koš potrubím pryč. Určím si směr potrubí a půjdu hledat dál.
Dnes mi svatý Antonín (patron ztracených věcí) přeje. Nalézám kulatý otvor a zase žebřík. Vlezl jsem dolů a spadla mi brada. Sběrné nádrže v neporušeném stavu.Úplně průzračná voda, pouze utonulý krtek kazil dojem.
Obě nádrže jako nové. Pod vodou je ještě žebřík a vypouštěcí ventil. Nádhera. Vylezl jsem a rozhlédl se. Co to je? Základy strojovny! Jsou zde rozvalené kameny, cihly a vodovodní trubky.
A mám vodovod komplet. Pak, že rusáci vše zničili.
A nyní ke strojovně. Byl to zděný domek a v něm stabilák motor benzín 4 HP a pumpa. Na fotu je podobný motor.
Denně se spouštěla pumpa na dvě hodiny. Chod a údržbu strojů měl na starosti pan Rudolf Seff? (dle p. Koťátkové-Rybářové).
Ve vsi jsem našel v jednom sklepě, jakým způsobem se instalatér vyrovnal se zákrutami kleneb. Místo kolen si vytvaroval olověnou trubku.
A toto je vše o vodovodu v Palohlavech.
K palohlavskému hřbitovu.
Na snímku tři hroby rodiny Burešových ze Zábelce.
Anežka Burešová ze Zábelce, pochovaná viz výše. Krásná tvář.
Do r. 1954 mohla rodina Burešova ze Zábelce navštěvovat hřbitov, avšak poté je již čs. armáda nepustila.
Alej od Palohlav ke hřbitovu se zachovala v původní velikosti, mimo pár stromů. Nové je prodloužení k Dědkovu odpočinku. To nemá historické opodstatnění, ale když se dělá alej přes celý prostor, tak proč ne.
Torzo božích muk u hřbitova.
Toto byl náhrobek rodiny Suske.
Č.p. 22 Zde bydleli Burešovi, později odkoupili Koťátkovi. Vlevo mimo foto nad rybníkem stála kaple. U rybníka stojí Josef Bureš.
Který padl 7.7. 1918 ve Velké válce na italské frontě.Toto je pozůstalostní list.
Památník padlým za Velké války.
Děti z Palohlav.
Honička na návsi.
Paní učitelka zahynula při náletu na Drážďany.
Děvčata z "rodinky".
Poznáte někoho ?
Třída kam chodila Věrka Burešová, nahoře první zprava.
Cvičení u kapličky v Palohlavech
Takto rozkvedla jablůňka v aleji do Palohlav 24.9.2015. Nádhera. Lepší než koukat na 1512tý díl seriálu, či na reklamu na zázračné léky.
V r.1429 prodali Ješek, Matěj a Mikeš, synové Zlochovi z Palohlav knězi Fabianovi z Dubu z klaštera Jana Jeruzalémského za dvě kopy grošův platu věčnýho na svých lidí ve Všelibicích. (Havel,Kytan,Beneš). Vyhledal a přeložil učitel Rudolf Jíra. Již tenkrát faráři kupovali z lásky k bližnímu.