Krba

Samota dvou domků. Žili zde Kolomazníkovi a Bekrtovi (?). Žádné problémy nebyly. Než se Krba ocitly v Sudetech. Ordneři chtěli zastřelit českou rodinu, protože neutekla. Kolomazníkovi totiž optovali k československé státní příslušnosti a zůstali na svém gruntě. Soused  Bekrt se jich zastal. Kdo optoval k němcům, mohl být povolán do války. Češi nikoliv. Na konci války přijeli vojáci Rudé armády a chtěli zastřelit německou rodinu. Zastal se jich soused Kolomazník. Poté postavili ke zdi p. Kolomazníka, který zapoměl uklidit ženské prádlo ze šňůry. Vojáci chtěli děvušky. Měl je schované ve stodole pod senem. Řekl, že odešli do Palohlav k babičce. Tak si zachránil život. Po odjezdu vojáků obě rodiny plakaly. Co je to za osud. Pořád se zjevují cizí lidé a usilují o jejich životy.  Obě rodiny myslely, že nejhorší mají za sebou. Neměly. Německá rodina byla vysídlena v r 1946. Kolomazníkovi se museli vystěhovat v r. 1947. Na této samotě se muselo velmi tvrdě pracovat a sousedi se mohli spoléhat jen na sebe. Pan Kolomazník nosil potraviny brzo ráno ( borůvky, brusinky, houby, vejce,husy, slepice a pod.) pěšky v nůši přes Pláně do Liberce na prodej. Měl výhodu v tom , že měl v Liberci provdanou sestru. Ta vlastnila krám. Tak se nemusel zdržovat prodejem. Dnes jsou okolo rumišť louky.

 Naposledy zde žili Kolomazníkovi a Bekrtovi (?)

 

Studna u Kolomazníků má dnes 24 m do zásypu.

Torzo sklepa u Bekrtů

Žumpa je neporušená.